Předávání cen Filmové Akademie za rok 2014 a jak to vidím já

Předávání Oscarů za loňský rok se blíží a já se zase bojím, že to vyhrají pruhy a hvězdy, ne kvalita. Když 82. ročník Oscarů vyhrál Hurt Locker, byla jsem pěkně naštvaná. Ten rok byly všechny nominované filmy lepší (ano, i Avatar) a rozdávat sošky, aby pánové mohli pohonit národu jeho dokonalé americké ego, je prostě pruda. To samé se týká filmu Argo o tři roky později. Fakt nechápu, za co to dostal? Možná za to, že si Ben Affleck nechal narůst plnovous, takže nebyla tolik vidět jeho tragická mimika.
No, ale nebudu se rozčilovat předem, třeba se tak nestane. Celý příspěvek

Nechte na hlavě

Čtení na 5 minut – o imaginárních i opravdových šátcích a jiných pokrývkách hlavy (a do koho jsem byla zamilovaná od 4. do 6. třídy a co se mi nevejde do kabelky)

Když jsem byla malá, můj šatník sestával z oblečení po sestře a po dalších i vzdálenějších příbuzných, často tak vzdálených, že jsem je vůbec neznala. Čím víc vzpomínám, co jsem nosila, tím spíš se mi zdá, že jsem je neznala především proto, že už pár desítek let před mým narozením zemřeli stářím. Další složkou byly pletené oděvy od babičky. Moje první džíny byly šedé. Když jsem je roztrhla na koleni, abych je nemusela nosit, matka mi na ně našila záplatu, kterou ručně ozdobila, resp. ohnusila třásněmi – zdravíme karmu. (Tady se musím zastavit, abych vyjádřila své díky třídnímu alfa samci… Celý příspěvek

Všechno jinak + keto pomerančové lívance!

No. Tak pořád posledních pár týdnů dumám nad tím, jak to mám teda vlastně dělat, když mám na starosti paralelí kuchyň – a přitom jsem se po dlouhé době vrátila ke ketogenní dietě. To mám vařit bez ochutnávání? Nebo si navařit články do zásoby během carb-up dnů? Jenže mně se tu dietu tentokrát nechce cyklovat – systém „cukry ne, cukry jo, cukry ne, cukry jo“ je pro mě hrozně stresující. A co je stresující pro mě, je mnohonásobně stresující pro moje okolí, protože jsem pak pěkná lítice*, a já přeci jen usiluji o ten šťastný domov a podobné hodnoty, že. Ale když jsem dneska vstávala, ani jsem nesahala po vypínači, protože mi nad hlavou visela taková ta rozsvícená žárovka, co znáte z komiksů. Minimálně na čas holt bude paralelí kuchyně z mojí strany keto, tedy s minimem sacharidů, zato plná pěkně tučných soust. Aspoň budeme hip a trendy blog. Celý příspěvek

5 drobností pro bleskovou vánoční atmosféru

Sedmadvacátého listopadu jsem se pustila do výroby adventního věnce. Muž si ke mně přisedl a začal nenápadně fňukat, že letos vůbec nikde není vánoční nálada… A co vánoční, ale dokonce ani adventní. (Což, jak jistě sami uznáte, je v listopadu skutečně tristní.) A tak jsem dodělala věnec, naoko se uložila ke spánku, a sotva muž usnul, pustila jsem se do práce.

Důrazně upozorňuji, že článek je naprosto nevhodný pro kohokoliv, kdo četl Šťastný domov od Jaroslava Haška. Celý příspěvek

Úvod 2.0

Paralely… Pamatujete si nás ještě? My vlastně taky ne. Měly jsme nápad, měly jsme chuť, měly jsme čas a všechno nás tak nějak přešlo. Nevydržely jsme. Ale nápad tak uplně nezmizel a chuť se tak nějak plíživě vrátila. Právě teď je ten správný čas na pokus číslo dva. Tentokrát to chceme zkusit trochu jinak a uvidíme, co z toho vzejde.
Celý příspěvek

Čtvero ročních koláčů: Zima

Garfielda určitě znáte. Ostatně, jeho vášeň pro lasagne z něj vytvořila kocoura nepřehlédnutelné velikosti. Garfield kdysi prohlásil, že únor je pondělí. Pokud jste nikdy neměli to štěstí a tenhle motiv pondělního comicsu vás minul – byla doba, kdy Garfield na začátku každého týdne dostal koláčem do nosu. Takže jestli jste na tom stejně jako on, já a většina světa a únor je pro vás pondělí, tady máte koláč a do nosu si dejte sami.

Zimní koláč

Korpus:
300 g hladké mouky
200 g másla
100 g cukru
1 vejce

Náplň:
200 g najemno mletých mandlí
3 žloutky
5 lžic medu

Čokoládová poleva

Upečte si korpus z křehkého těsta, stejně jako na Podzimní koláč.

Žloutky lehce rozmíchejte. K medu přidejte 50 ml vody a přiveďte k varu. Horkou medovou směs za stálého šlehání lijte na žloutky a vyšlehejte je do světlé pěny. Šlehejte do úplného vychladnutí. Vmíchejte mleté mandle, naplňte korpus a zapékejte na 160 °C cca 15 minut nebo dokud povrch nezezlátne. Polijte koláč čokoládovou polevou, nechte vychladnout a potom už si jen s plnou pusou a lepší náladou užívejte vědomí, že tenhle příšerný měsíc má jen 28 dnů.

Život doslazovaný mátou, vanilkou a stévií

Každý si potřebuje oslazovat život a já chtěla zkusit, jak se to dá dělat jinak než krystalovým cukrem. A aby to nebylo tak jednoduché, použila jsem tři způsoby najednou. Budeme mluvit o mátě, stévii a vanilce. Rovnou vám prozradím, že vanilkou jsem zcela nadšená – a ráda bych při té příležitosti poděkovala e-shopu Vanilkové-Lusky.cz, který nám věnoval dvě vanilky Bourbon do soutěže. Více o soutěži a sladkých výrobcích se dozvíte v dnešním článku.

Celý příspěvek

6 snadných tipů, jak ušlehat dokonalý sníh

Venku je po týdnech čekání konečně bílo, a tak máme dokonalou atmosféru k sladce tematickému článku. Nevím jak vám, ale mně trvalo několik let, než jsem se naučila, jak na sníh. Cestou za dokonalým sněhem jsem znehodnotila určitě alespoň pár stovek bílků a nervy si rozšlehala na kaši. Ale teď už jsem poučená a sníh zařídím v zimě i v létě – a pokud jste na tom stejně jako já donedávna, po přečtení následujících tipů se vám bude dařit také.

Celý příspěvek

Kochejte se: Daniel dos Santos

Kdybych jednoho dne dopsala svou knihu, tak na přebalu každopádně bude obrázek od tohohle pána a je mi jedno, kolik to bude stát.
Možná, že jste jeho práce už v knihkupectví potkali a třeba si ho ani nevšimli. Osobně považuji jeho ilustrace na obálkách sci-fi a fantasy za jedny z nejlepších. Nedá se říct, že by tématově nějak výrazně přesahoval, ale zpracování má vždycky precizní a výsledek je krásný. Škoda, že takhle nevypadá více knížek…


Celý příspěvek

Drink se Strigou

Striga je mladá, krásná, talentovaná umělkyně, kterou jsem si vytáhla na úplně první paralelí rozhovor. Chtěla jsem vést vznešený, intelektuální hovor o tom, co dělá. Myslela jsem, že mluvit s někým, koho alespoň trochu znám, mi pomůže překonat trému. Pletla jsem se, ta potvora mi to ani trochu neulehčila.

Striga: Vítáme vás ve studiu, hlásí se Kla.
Kla: Kla se rozhodně hlásí. Já jsem chtěla zjistit, co ty vlastně děláš, kdo ty vlastně jsi, kdo je to Striga a tak…
S: Jsem strakatá a fialová, občas mňoukám, hodně chlastám a kreslím.
K: Flekatá a fialová?
S: A zlá a špatná.
K: To jsi ty, nebo to je Striga?
S: To jsme my.
K: Problémy s roztroušenou osobností?
S: My rozhodně žádné problémy nemáme.


Celý příspěvek