Čtvero ročních koláčů: Zima

Publikováno | Autor:
Napsat komentář

Garfielda určitě znáte. Ostatně, jeho vášeň pro lasagne z něj vytvořila kocoura nepřehlédnutelné velikosti. Garfield kdysi prohlásil, že únor je pondělí. Pokud jste nikdy neměli to štěstí a tenhle motiv pondělního comicsu vás minul – byla doba, kdy Garfield na začátku každého týdne dostal koláčem do nosu. Takže jestli jste na tom stejně jako on, já a většina světa a únor je pro vás pondělí, tady máte koláč a do nosu si dejte sami.

Zimní koláč

Korpus:
300 g hladké mouky
200 g másla
100 g cukru
1 vejce

Náplň:
200 g najemno mletých mandlí
3 žloutky
5 lžic medu

Čokoládová poleva

Upečte si korpus z křehkého těsta, stejně jako na Podzimní koláč.

Žloutky lehce rozmíchejte. K medu přidejte 50 ml vody a přiveďte k varu. Horkou medovou směs za stálého šlehání lijte na žloutky a vyšlehejte je do světlé pěny. Šlehejte do úplného vychladnutí. Vmíchejte mleté mandle, naplňte korpus a zapékejte na 160 °C cca 15 minut nebo dokud povrch nezezlátne. Polijte koláč čokoládovou polevou, nechte vychladnout a potom už si jen s plnou pusou a lepší náladou užívejte vědomí, že tenhle příšerný měsíc má jen 28 dnů.

Život doslazovaný mátou, vanilkou a stévií

Publikováno | Autor:
Napsat komentář

Každý si potřebuje oslazovat život a já chtěla zkusit, jak se to dá dělat jinak než krystalovým cukrem. A aby to nebylo tak jednoduché, použila jsem tři způsoby najednou. Budeme mluvit o mátě, stévii a vanilce. Rovnou vám prozradím, že vanilkou jsem zcela nadšená – a ráda bych při té příležitosti poděkovala e-shopu Vanilkové-Lusky.cz, který nám věnoval dvě vanilky Bourbon do soutěže. Více o soutěži a sladkých výrobcích se dozvíte v dnešním článku.

Celý příspěvek →

6 snadných tipů, jak ušlehat dokonalý sníh

Publikováno | Autor:
Napsat komentář

Venku je po týdnech čekání konečně bílo, a tak máme dokonalou atmosféru k sladce tematickému článku. Nevím jak vám, ale mně trvalo několik let, než jsem se naučila, jak na sníh. Cestou za dokonalým sněhem jsem znehodnotila určitě alespoň pár stovek bílků a nervy si rozšlehala na kaši. Ale teď už jsem poučená a sníh zařídím v zimě i v létě – a pokud jste na tom stejně jako já donedávna, po přečtení následujících tipů se vám bude dařit také.

Celý příspěvek →

Kochejte se: Daniel dos Santos

Publikováno | Autor:
Napsat komentář

Kdybych jednoho dne dopsala svou knihu, tak na přebalu každopádně bude obrázek od tohohle pána a je mi jedno, kolik to bude stát.
Možná, že jste jeho práce už v knihkupectví potkali a třeba si ho ani nevšimli. Osobně považuji jeho ilustrace na obálkách sci-fi a fantasy za jedny z nejlepších. Nedá se říct, že by tématově nějak výrazně přesahoval, ale zpracování má vždycky precizní a výsledek je krásný. Škoda, že takhle nevypadá více knížek…


Celý příspěvek →

Drink se Strigou

Publikováno | Autor:
2

Striga je mladá, krásná, talentovaná umělkyně, kterou jsem si vytáhla na úplně první paralelí rozhovor. Chtěla jsem vést vznešený, intelektuální hovor o tom, co dělá. Myslela jsem, že mluvit s někým, koho alespoň trochu znám, mi pomůže překonat trému. Pletla jsem se, ta potvora mi to ani trochu neulehčila.

Striga: Vítáme vás ve studiu, hlásí se Kla.
Kla: Kla se rozhodně hlásí. Já jsem chtěla zjistit, co ty vlastně děláš, kdo ty vlastně jsi, kdo je to Striga a tak…
S: Jsem strakatá a fialová, občas mňoukám, hodně chlastám a kreslím.
K: Flekatá a fialová?
S: A zlá a špatná.
K: To jsi ty, nebo to je Striga?
S: To jsme my.
K: Problémy s roztroušenou osobností?
S: My rozhodně žádné problémy nemáme.


Celý příspěvek →

Krásný paralelní rok

Publikováno | Autor:
Napsat komentář

Jak jsme podotkly už v úvodním článku, máme toho s Judith hodně společného. A bohužel nesdílíme jen kladné vlastnosti, ale i ty záporné. Obě máme jeden velký problém a kvůli němu jsme se teď měsíc nedostaly k tomu, aby sem přibylo něco nového. Máme moc velké oči. Je sice pěkné, že se dokážeme hodně nadchnout, ale do všeho se pouštíme nadoraz, a když se potom objeví nějaké nečekané okolnosti, už nemáme dost síly všechny naše plány uskutečnit. Teď už vidíme, že jsme s Paralelami byly příliš ambiciózní. Obě máme práci, rodinu, milióny zájmů, a Paralely prostě nestíháme. Vzdáváme to? To ani omylem! Budeme ale muset trošku zpomalit.

Co od nás tedy můžete čekat v příštím roce?
- Budou nové články (a budou to kvalitní články, jen jich bude méně).
- Začínáme přemýšlet o rozšíření našeho týmu. Rády bychom autorku, která se věnuje tvořivým koníčkům a umí o nich pěkně psát. Máte pocit, že byste s námi ráda spolupracovala? Ozvěte se…
- Těšte se na nový vzhled. Ten současný se nám sice líbí, ale prostě to není ono. Budeme bohužel muset opustit Veřiny krásné fotky v záhlaví, ale nebojte, o její tvorbu nepřijdete. Její galerie budou v příštím roce vycházet častěji.
- A oznámení na závěr. Chceme odměňovat naše čtenáře. Připravujeme pro vás soutěže, ve kterých budete moci vyhrát zajímavé ceny.

Vážíme si vaší přízně a děkujeme, že jste s námi. Opožděně, ale přece vám přejeme krásné Vánoce a spokojený rok 2013.

oOo.oOo.oOo © Veronika Janů

Barvy ve filmu: Dobro vs. zlo

Publikováno | Autor:
2

Když mě napadlo, že bych mohla napsat článek o symbolice barev ve filmu, měla jsem v hlavě jen několik snímků. Jenže za tu chvíli, co jsem ho připravovala, jsem nashromáždila tolik materiálu a vzpomněla si na tolik dalších filmů, které nelze vynechat, že to vydá na celou minisérii. A tak začnu od základu – barevným soubojem dobra a zla.
Celý příspěvek →

Dýňová posedlost: polévka z Hokkaido a pečená dýně

Publikováno | Autor:
Napsat komentář

Poličky ve spížích se plní dýňovými kompoty a marmeládami a já slýchám čím dál tím víc stesků: „Co mám s tou dýní ještě dělat?“ A tak se podělím o některé svoje oblíbené recepty. Hádáte správně – oblíbené znamená jednoduché. V první části mojí dýňové posedlosti najdete recept na tu nejjednodušší dýňovou polévku na světě a na sladkou pečenou dýni, v té druhé, která vyjde příští pátek, recepty na dýňový koláč (skvělý s vanilkovou zmrzlinou) a dýňovou zmrzlinu (skvělou s vanilkovým koláčem).


Celý příspěvek →

Vy ještě kouříte?

Publikováno | Autor:
Napsat komentář

Kouření je hnus a všichni, včetně kuřáků, to vědí. Je to hnus, kterého se ale hrozně špatně zbavuje, což taky všichni vědí. Je to hnus, který zabíjí, a to ví dneska taky každý. Nojo, ale ono je to tak příjemné… Vím, o čem mluvím. Jako v podstatě všichni ostatní kolem jsem začala kouřit už na střední (a těžce před osmnáctým rokem). Z občasné cigarety za školou jsem se nakonec vytáhla na krabičku denně, a když se šlo do hospody, tak i na dvě. Hnus. Jsem kuřák už deset let, a to mi není ještě ani třicet.
Přestat kouřit jsem se snažila mockrát a vždy velmi neúspěšně. Nejdýl jsem nekouřila půl roku, poté, co jsem se jednou v noci probudila s tak silným astmatickým záchvatem, že jsem byla přesvědčená, že umřu. Nestalo se. Na nějakou dobu mě to vylekalo tak, že jsem cigarety nechtěla ani vidět.
V poslední době už jsem měla plné zuby ranních dusivých záchvatů, věčně načichlého oblečení a popravdě taky extra odlehčené peněženky. S přítelem jsme došli k tomu, že si pořídíme elektronickou cigaretu. Když jsme nakonec našli tu pravou, povedlo se nám úplně přestat s cigaretami. Aktuálně nekouříme čtyři měsíce, nemám žádné absťáky a uskutečňuji svůj mistrovský plán, jak se s pomocí elektronické cigarety nakonec stát pravým a nefalšovaným nekuřákem.


Celý příspěvek →