Jakub Schikaneder (27. 2. 1855 – 15. 11. 1924)
Valdštejnská jízdárna
Valdštejnská 3, Praha 1
Datum konání: 20. 4. 2012 – 13. 1. 2013
Otevírací doba: denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin

Je podzim. Venku pomalu opadává listí, začíná být chladno a člověku je nejpříjemněji navečer s hrnkem čaje, když se může koukat z okna na padající déšť. Pokud nežijete v Praze a máte možnost udělat si výlet, zkuste to teď. Praha může být magická a její kouzlo vyzní nejlépe, když počasí nestojí za nic a davy turistů se stáhnou do úkrytů. Když se rozsvítí lampy na Starém Městě nebo na Kampě, poprchává a vítr vás tahá za šaty, můžete vidět odlesky Prahy, jak ji vídal Jakub Schikaneder.

Máte rádi sychravé podzimní počasí, melancholické příběhy a výtvarné umění? Zajděte si na výstavu do Valdštejnské jízdárny. Po čtrnácti letech můžete Schikanederova díla vidět opět na stejném místě a opět to stojí za to. Výstava byla prodloužena až do ledna, takže máte spoustu času.

Ve výstavní síni jsou k dispozici audioprůvodce, tištěný průvodce a velmi obsáhlá (a adekvátně tomu drahá) monografie. Seženete tu i různé pohlednice, magnetky a další suvenýry. Samotná výstava nezabere mnoho času, pokud pospícháte, ale nabízí dost prostoru, abyste se mohli před jednotlivými obrazy zastavit a kochat se, jak dlouho jen potřebujete. Hlavním tématem jsou zde složité osudy chudých lidí, melancholie, smrt, podzim a zima. Z mého pohledu jsou nejzajímavější obrazy Kontemplace, Utonulá a Vražda v domě. Obdivuji obzvláště ten poslední jmenovaný a nad jeho příběhem jsem strávila mnoho, mnoho hodin.

Dalšími tématy v Schikanederově tvorbě jsou interiéry a lodě, ale přiznám se, přes svoji fascinaci depresivními výjevy ze života těch nejobyčejnějších a nejubožejších, do lodí jsem se zamilovat nedokázala. Musím ale uznat, že temné a bouřlivé vlny na jeho obrazech člověku na klidu nepřidají a každopádně stojí za prohlédnutí. Stejně tak prázdné pokoje, ve kterých se skrývají příběhy daleko hlouběji než například v motivu smrti, mají své kouzlo. Schikanederův způsob práce se světlem a stínem je krásný a hluboce působivý.

Jako drobnou vadu této výstavy vidím její webovou prezentaci. Pokud máte chuť, můžete se podívat na stránku www.schikaneder.cz, osobně si ale myslím, že člověka od návštěvy galerie spíše odradí. Uživatelsky je velmi nepohodlná kvůli věčně běžící slideshow na pozadí. Taky by měla obsahovat jakousi hru pro děti, ale na mém špatném počítači se mi ji nepovedlo ani spustit (už podle úvodní malůvky kocoura jsem ale celkem přesvědčena, že jsem o nic nepřišla). Pokud jste na tento web náhodou nebo úmyslně zabrousili, prosím nepřipravte se kvůli němu o krásný zážitek ze Schikanederových obrazů viděných naživo.

Mohla bych tu napsat víc, mohla bych mluvit o životě Jakuba Schikanedera, o věcech, které ho ovlivnily, o jednotlivých obrazech a o tom, co je na nich kouzelného, ale myslím, že jsem řekla dost. Nechte se nadchnout a udělejte si výlet, stojí to za to. Nebo už jste tam byli? Podělte se o svůj zážitek! Jak se vám líbil obraz Na Dušičky? Která verze Kontemplace s mnichem stojícím na břehu vám připadala lepší? Máte nějaký tip na to, kdo zabil děvče ve Vraždě v domě? Napište nám a dalším čtenářům, jaké to bylo…