Myslíte si, že vyrobit pěkný, zajímavý kostým je náročné a zvládnou to jen ti, kteří vědí, „jak se to dělá“? Chyba! Skvělý kostým si může udělat kdokoliv, stačí jen trocha tvrdohlavosti a improvizace.
Já třeba neumím šít… Dokážu zapnout stroj a po dlouhém vztekání přijít na to, jak se do toho sakra strkají všechny ty nitě. Dokážu sešít dva kusy k sobě, aby to nějak drželo, ale to je tak všechno. Jak se to dělá správně, nemám nejmenší tušení a možnosti šicí mašinky jsou pro mě omezeny na „takový ten zubatý“ steh. To mi ale nebrání v tom, abych si „ušila“ kostým.
Judith vymyslela, že půjdeme na SteamUp festival vol. III. Dlouho jsme o tom mluvily, dlouho vymýšlely, co si vezmeme na sebe, a najednou bylo tři dny před akcí a já neměla pořád nic. Stačila ale trocha nakupování, zašátrat v šatníku a v krabicích s věcmi na tvoření a jeden večer – a obleček byl na světě… Já jsem docela spokojená, co myslíte vy?
Jak na to
Nejdřív jsem si na Pinterestu udělala trošku průzkum toho, co by se mi líbilo. Čas tlačil, takže výsledek nebyl nijak obsáhlý, ale proužkované kalhoty ke kolenům a velká sukně s honzíkem vypadaly jako jasná volba. Zbytkem jsem si nebyla jistá, ale nakonec se spousta věcí vyřešila v průběhu sama.
Kalhoty
V sekáči jsem za pár korun pořídila obyčejné černé kalhoty, o dvě čísla větší, než nosím. Upravit na správnou délku a zapošít. Abych dosáhla toho správného efektu, otočila jsem je zipem dozadu, na sobě zašpendlila tak, aby mi dobře sedly, a zašpendlení sešila. (Žádné měření, žádné otáčení naruby, prostě ty kusy navíc otočit směrem dozadu a zašít. Stejně se to schovalo pod sukní.) Od oka našpendlit a našít lesklé stuhy (jen zepředu, přece se nebudu dělat s něčím, co není vidět) a na spodní okraje přišít kousek tylu a stužky. Kalhoty hotové.
Honzík
Doma mi sice bylo řečeno, že honzík je hnusný, ale já ho prostě chtěla a udělat ho je tak snadné. Ze zbytku látky vznikl obal, který se vyplnil papírovými ubrousky. Pak už stačilo jen ho zašít a doplnit o pásku, aby se dal přivázat kolem pasu.
Výrobu šatů ani nemám nafocenou, protože byly v podstatě hotové. Léta se mi doma válely šaty z nějakého katalogu – s dlouhou sukní, velikým výstřihem a volánky – které se daly použít tak na domácí nošení. Nijak jsem se nezdráhala rozstřihnout jim sukni v půlce a založit. Honzík a několik vrstev tylu (na stejných úvazech jako honzík – ano, zapnout si vzadu knoflík od kalhot a navázat všechny kusy na správné místo trvalo velmi dlouho!) a sukně se krásně nadzvedla a vytvořila kýžený efekt.
Korzet
Za maturitu (mnoho let už tomu) jsem od své geniální maminky dostala černý koženkový korzet. Léta jsem ho nosila na parádu, ale koženka se časem přece jen ošoupala, tak jsem mu našla jiné využití a zakomponovávám ho do různých kostýmů. Když jsem ho začala předělávat na steampunk, vypadal takhle, protože předtím mi posloužil jako část oblečku pro Xenu.
foto Karel Křemel
Člověk by si myslel, že z toho už nic jiného nebude, ale mně to nikdo neřekl, tak jsem ho změnila. Ostříhala jsem našitá ramena a jiné kousky kůže, které měly držet vybavení princezny bojovnice, a celou koženku přestříkala černým autolakem. Detaily jsem řešila štětcem.
Korzet se sice vzadu šněruje, ale vepředu má ještě zapínání na háčky. Kolem toho jsem našila ozdobné zlaté knoflíčky a kolem prsou jsem přidala stejnou stužku, jakou jsem dávala na nohavice.
Klobouk
Klobouk by se určitě dal vyrobit celý, ale proč, když můžu použít ten, který už mám. Nejspíš kvůli slunečnímu úžehu jsem si kdysi pořídila slamák. Pochopitelně jsem ho nikdy neměla na sobě. Stačilo sundat mašli a sehnat kus černé těžké látky. Nejřív jsem vyrobila krempu. Vystřihla jsem velký kruh, tak aby šel na klobouk nasadit a hodně materiálu po stranách přebývalo, protože jsem si ještě nebyla jistá, jak vlastně budu chtít mít okraje udělané.
Pak přišla na řadu pistole s tavným lepidlem. Lidé, kteří skutečně něco umí, tímto nástrojem většinou opovrhují, ale já se rozhodně nechtěla s ničím dalším šít nebo výrazně namáhat. Vystřihla a nalepila jsem další kus černé látky po obvodu dýnka, dole jsem to neřešila vůbec, protože se ostřihy zakryly krempou, a nahoře jsem to tak nějak zastřihla a přilepila.
Okraj vypadal dost ošklivě, ale stačilo vystřihnout ještě jedno kolečko a překrýt. Černou jsem klobouk také podlepila, aby neprosvítal starý slamák, a krempu jsem nakonec nechala dost velkou a volně přepadávající. Na chalupě mezi odpadem ležel starý budík, jehož díly se ke steampunkovému tématu perfektně hodily. Z toho největšího za pomoci tavného lepidla, korálků, kusů tylu a stužek vznikla ozdoba na klobouk, který se nakonec nasazoval dost našikmo.
Překrásný zelený náhrdelník mi ležel v truhličce se šperky a skvěle se k modro-černo-tyrkysovému kostýmu hodil. Litovala jsem jen, že má stříbrný řetízek, protože ostatní doplňky byly spíš do zlata. Bohužel na focení jsem si ho nechala doma a můžete ho vidět jen na jedné fotce, která byla pořízena dřív. Doma se našly i jakože šněrovací boty na vysokém podpatku a manšestrová kabelka ve stejné barvě jako šaty. Dodělávala se náušnice, náramek a ozdoba na kabelku (taky na fotkách není).
Tím, že klobouk se nasazoval našikmo, mi zůstalo zvýrazněné jedno ucho, které jsem ozdobila náušnicí z budíkových koleček a skleněných korálků. Musím přiznat, že v tomhle případě nedrželo tavné lepidlo tak, jak bych si představovala. Čepy vyčnívající z koleček byly zasazené do otvorů v korálcích a zalepené, ale asi by bývalo bylo lepší k čepům připájet kousek drátu a na něj korálek navléknout. Na některých fotkách si můžete všimnout, že jsem náušnici narychlo kvůli focení opravovala drátkem a moc se to nepovedlo. Problém s lepidlem a korálky vznikl i u náramku a doplňku na kabelku, tavné lepidlo u sebe prostě kov a sklo neudrží.
To byl ale asi jediný významný problém. Drobnou obtíží bylo, že klobouk výrazně zmenšoval zorné pole, ale to se dalo přetrpět, a to, že obléknout a svléknout se trvalo strašně dlouho. Celkově jsem se svým bastlem velmi spokojená a myslím, že mi to docela slušelo. Akce se velmi vyvedla a těším se, až budu něco vymýšlet příště.
Chcete se na něco ohledně výroby zeptat? Určitě to udělejte…
