Stévie

A začneme od nejhoršího… O stévii se v poslední době hodně mluví. Všichni se snaží být hubenější a zdravější. Všichni se snaží snižovat počet spotřebovaných kalorií. Spousta lidí zkouší stévii, tak jsem si řekla, že ji taky otestuju. No, je to určitě zdravé, ale chutná to odporně.

Pokud jste diabetik nebo z nějakého jiného důvodu chcete nebo musíte omezit přísun cukru, můžete stéviový extrakt zkusit, ale já si do čaje radši hodím dvě kostky, než se trápit s tímhle.

Mátový sirup

Máty se mi letos na zahrádce urodila spousta. Je to strašný plevel, a kdybyste ji chtěli mít doma, vyroste i v květináči. Až vás přestane bavit házet si lístky do čaje a přejde parné léto zapíjené mojitem, můžete to, co vám zbyde, zakonzervovat jako sirup.

- Při vaření jsem měla pocit, že půl kila cukru je málo a nechce mi to houstnout. Měla jsem mít trpělivost, voda a cukr by skutečně měly být jedna ku jedné.
- Když se sirup nechá nezavíčkovaný, tak se sice nezkazí, ale na povrchu vykrystalizuje cukr. Rozhodně ho uchovávejte v uzavřené nádobě a před použitím protřepte nebo promíchejte lžičkou.
- Sirup je skvělý do čaje při nachlazení, nebo když člověka bolí břicho. Moc dobře chutná i v sodovce nebo třeba s vodkou.

Tenhle recept je extra jednoduchý a výrobek rozhodně stojí za to. Není to žádná bomba, ale chutná dobře a pěkně voní. Stačila jedna chřipka a všechen zmizel v mátovém čaji.

A to nejsladší nakonec. Připadala vám příprava mátového sirupu snadná? Tak tohle je ještě lehčí. Na výrobu vanilkového extraktu potřebujete akorát sklenici, bezbarvý alkohol a vanilku. Vážně až tak je to jednoduché. Stejně ale dodám pár doporučení.

Soutěž A jak jsem psala už v úvodu, máme pro vás soutěž. Protože jsem se nadchla pro vanilku, oslovily jsme e-shop Vanilkové-Lusky.cz, který dodává na český trh pravou, přírodní vanilku v bio kvalitě. Jeho provozovatel byl tak laskavý, že nám do soutěže věnoval dvě vanilky Bourbon. Pravidla: 1) Dejte Like naší stránce na Facebooku. 2) Napište nám na soutez@paralely.cz s heslem Vanilka, co byste s případnou výhrou udělali. Dva nejzajímavější tipy odměníme. 3) Uzavírka je 07.02.2013 v 19:00. 4) Vyhlášení proběhne 10.02.2013.

Předem je třeba říct, že to není můj recept, ale našla jsem ho na skvělém blogu Design Sponge. Tady se můžete podívat na jeho původní verzi. V Paralelách bych vám ho ráda nabídla v češtině, s přepočítanými jednotkami a s několika návrhy na jeho úpravu. Základem pro váš úspěch je mít levanduli. Ta se dá koupit (v bylinkářstvích nebo obchodech se zdravou výživou od Kč 30,- za 50 g), vybírejte ale pečlivě. Hlavním kritériem pro dobrou sušenou levanduli je, aby výrazně voněla a barevně byla víc do fialova než do šeda. Můžete si ji taky vypěstovat, není to nijak složité a časem o pěstování a různých použitích levandule určitě chci rozepsat víc. Je více než pravděpodobné, že na tenhle článek navážu levandulovým seriálem.

Recept

Na koláč:
250 g polohrubé mouky
175 g másla
150 g cukru krupice
200 g bílého jogurtu
100 ml smetany na vaření
2 velká vejce
6 lžic medu
1 prášek do pečiva
2 špetky soli
2 lžíce sušené nebo čerstvé levandule

Na polevu:
150 g moučkového cukru
1 citrón

Postup

- Vymažte si formu. V původním receptu doporučují průměr 25 cm, ale já na tohle centimetrování nějak nejsem. Holt když je větší forma, bude koláč nižší a naopak. Jen pak nezapomeňte přizpůsobit délku pečení.
- Předehřejte troubu na 160 °C.
- Nechte si při pokojové teplotě popustit máslo, nebo buďte netrpěliví jako já a hoďte ho na chvíli do mikrovlnky.
- Smíchejte máslo s jogurtem, smetanou, medem a levandulí.
- Přimíchejte vejce a cukr.
- Přesijte mouku… nebo ne, já to nedělám nikdy a nemám pocit, že by to mělo nějaký vliv na kvalitu.
- Mouku a pečicí prášek přidejte do směsi.
- Nalijte směs do formy.
- Pečte zhruba hodinu, podle trouby. Koláč by měl být na povrchu dost hnědý, a jestli je udělaný uvnitř, můžete zjistit špejlí.
- Po vystydnutí vyndejte z formy a polijte polevou. Tu uděláte prostým smícháním citrónové šťávy s moučkovým cukrem.
- Můžete podávat se šlehačkou, ale považuji to za celkem zbytečnou chuť navíc.

A to je celé. Až takhle je to jednoduché. Což je mimochodem krom velmi zajímavé chutě to, co na tomhle koláči oceňuji nejvíc. Prostě stačí naházet všechno do jedné mísy, zamíchat a tadáá.

Maso
Základem všeho je kvalitní maso. My jsme zkoušeli falešnou svíčkovou od řezníka. Maso odblaňte a špalíčky dejte do mrazáku. Až se z nich stanou pevné bloky (ale stačí vrchní půlcentimetr), tak je zase vyndejte a ostrým nožem nakrájejte na kousky maximálně centimetr vysoké, dva široké a pět až deset dlouhé.

Vsuvka Zkusili jsme i alternativní způsob kořenění, a to marinováním v oleji. Různá koření jsme smíchali s olivovým olejem a maso v něm nechali přes noc. Chuťově byl výsledek docela dobrý, ale i když jsme sušili velmi dlouho, bylo to stále příliš mastné. Olej rozhodně nedoporučujeme.

Sušení
Okořeněné maso připravte k sušení. My máme horkovzdušnou troubu, ke které je nerezový stojan kdo ví k čemu, ale nám se hodil. Maso jsme napíchali na špejle a zavěsili. Špejle jsou vždycky dobrý nápad, ale použít můžete třeba drát, podle toho, v čem budete sušit a co máte po ruce. Pozor, ať nenapichujete kousky moc blízko okraji, nebo se vám utrhnou.
Ať už použijete jakýkoliv přístroj, nastavte ho na 70 °C, což je teplota, při které se zničí všechny bakterie. Délka sušení se může lišit; že je dosušeno, poznáte tak, že se maso začne lámat, a podle chuti. :) Nám to trvalo asi čtyři hodiny.
Pokud máte troubu bez horkovzduchu, je potřeba ji mít otevřenou nebo alespoň pootevřenou (vařečka zasunutá ve dvířkách bohatě stačí).